Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Eliminace negativních vlastností betonů vyvolaných použitím recyklovaného kameniva pomocí čedičových vláken
Fittl, David ; Nováková, Iveta (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce shrnuje informace o recyklovaném kamenivu, čedičových vláknech, o jejich vzájemném spolupůsobení v kompozitním materiálu jako je beton. Soustředí se na možné nedostatky a vlastnosti betonu vlivem využití recyklovaného kameniva a na možnosti jejich následné eliminace využitím čedičových vláken. Charakterizuje jednotlivé suroviny a jejich spolupůsobení v betonu. Obsahuje ověření vlastností jednotlivých dílčích složek a samotného výsledného betonu. Je provedeno posouzení vlivu využití recyklovaného kameniva na vlastnosti betonu (na pevnost v tlaku, statický modul pružnosti, pevnosti v tahu za ohybu – mez úměrnosti, zbytková pevnost) a další. Diplomová práce řeší otázku, zda je možné dosáhnout stejných, či podobných mechanických vlastností betonu s přírodním a s recyklovaným kamenivem s použitím čedičových výztužných vláken. Práce uvádí možnost vyrovnání hodnot těchto parametrů betonu pomocí využití čedičových vláken jako rozptýlené výztuže v betonu. Recyklované kamenivo pochází z betonářské společnosti JARO AS ze severu Norska, kde tato práce vznikla za podpory The Arctic university of Norway – Campus v Narviku v rámci programu Erasmus+.
Využití čedičových vláken v alkalicky aktivovaných materiálech
Hrubý, Petr ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich cenovou dostupnost, přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Přídavek vhodných vláken či textilií vedoucích k vyztužení AAM by mohlo napomoci širšímu uplatnění, neboť by mělo být doprovázeno zlepšením mechanických vlastností, lomové houževnatosti či celkové odolnosti kompozitu. V této práci bylo pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky použito hned několik alkalických aktivátorů s cílem připravit matrici vhodnou pro implementaci čedičových vláken. Čedičová vlákna jsou jedním z vhodných materiálů pro vyztužení AAM díky jejich mechanickým a tepelným vlastnostem. Avšak nízká odolnost čedičových vláken v alkalickém prostředí je pro uplatnění v těchto systémech značně omezující. Odolnost čedičových vláken byla v této práci zkoumána prostřednictvím zrychlených ponorových zkoušek. Následné změny chemického složení a mechanických vlastností vláken byly studovány s využitím řady experimentálních technik (např. měření pevnosti vláken v tahu, XRD, XPS, SEM-EDX nebo ICP-OES). Výsledky těchto testů tento teoretický předpoklad potvrdily. Jako další byl zkoumán vliv přídavku jedné či více vrstev čedičové textilie na mechanické vlastnosti (pevnost při namáhání v tlaku a za ohybu). Adheze mezi vlákny a matricí, stejně tak jako vlastnosti tranzitní zóny, jež jsou klíčovými parametry pro účinnost vyztužení kompozitních materiálu, byly studovány s využitím SEM-EDX a testu vytahování vláken z matrice.
Eliminace negativních vlastností betonů vyvolaných použitím recyklovaného kameniva pomocí čedičových vláken
Fittl, David ; Nováková, Iveta (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce shrnuje informace o recyklovaném kamenivu, čedičových vláknech, o jejich vzájemném spolupůsobení v kompozitním materiálu jako je beton. Soustředí se na možné nedostatky a vlastnosti betonu vlivem využití recyklovaného kameniva a na možnosti jejich následné eliminace využitím čedičových vláken. Charakterizuje jednotlivé suroviny a jejich spolupůsobení v betonu. Obsahuje ověření vlastností jednotlivých dílčích složek a samotného výsledného betonu. Je provedeno posouzení vlivu využití recyklovaného kameniva na vlastnosti betonu (na pevnost v tlaku, statický modul pružnosti, pevnosti v tahu za ohybu – mez úměrnosti, zbytková pevnost) a další. Diplomová práce řeší otázku, zda je možné dosáhnout stejných, či podobných mechanických vlastností betonu s přírodním a s recyklovaným kamenivem s použitím čedičových výztužných vláken. Práce uvádí možnost vyrovnání hodnot těchto parametrů betonu pomocí využití čedičových vláken jako rozptýlené výztuže v betonu. Recyklované kamenivo pochází z betonářské společnosti JARO AS ze severu Norska, kde tato práce vznikla za podpory The Arctic university of Norway – Campus v Narviku v rámci programu Erasmus+.
Využití čedičových vláken v alkalicky aktivovaných materiálech
Hrubý, Petr ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich cenovou dostupnost, přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Přídavek vhodných vláken či textilií vedoucích k vyztužení AAM by mohlo napomoci širšímu uplatnění, neboť by mělo být doprovázeno zlepšením mechanických vlastností, lomové houževnatosti či celkové odolnosti kompozitu. V této práci bylo pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky použito hned několik alkalických aktivátorů s cílem připravit matrici vhodnou pro implementaci čedičových vláken. Čedičová vlákna jsou jedním z vhodných materiálů pro vyztužení AAM díky jejich mechanickým a tepelným vlastnostem. Avšak nízká odolnost čedičových vláken v alkalickém prostředí je pro uplatnění v těchto systémech značně omezující. Odolnost čedičových vláken byla v této práci zkoumána prostřednictvím zrychlených ponorových zkoušek. Následné změny chemického složení a mechanických vlastností vláken byly studovány s využitím řady experimentálních technik (např. měření pevnosti vláken v tahu, XRD, XPS, SEM-EDX nebo ICP-OES). Výsledky těchto testů tento teoretický předpoklad potvrdily. Jako další byl zkoumán vliv přídavku jedné či více vrstev čedičové textilie na mechanické vlastnosti (pevnost při namáhání v tlaku a za ohybu). Adheze mezi vlákny a matricí, stejně tak jako vlastnosti tranzitní zóny, jež jsou klíčovými parametry pro účinnost vyztužení kompozitních materiálu, byly studovány s využitím SEM-EDX a testu vytahování vláken z matrice.
Křehké chování kompozitů s čedičovými vlákny po expozici v horkém vzduchu
Glogar, Petr ; Černý, Martin ; Sucharda, Zbyněk
Kompozity s matricí z částečně pyrolyzované polysiloxanové pryskyřice vyztužené čedičovými vlákny se stávají křehkými po expozici ve vzduchu při 650-750°C. Možnou příčinou je strukturní transformace vláken spojená s tvorbou krystalických fází při těchto teplotách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.